V principu ano, i když jeho úplné počátky nejsou zcela jasné. V listině, vydané v Písku 22. října 1264, nařídil král Přemysl II. Otakar odevzdat lokátorům Konrádovi a Hertvíkovi z Kravař „v lesích Bezdězských ležících při potoku řečeném Dokez i se vsí řečenou Chlum tolik, co by 100 lánův obnášelo, aby tu založili nové město.“
Jednou z prvních písemných zpráv o jeho existenci je až událost z roku 1279, kdy tu byl po bitvě na Moravském poli internován nezletilý kralevic Václav II. a jeho matka Kunhuta. V té době ovšem hrad již stál a byl natolik pevný, že se k podobnému účelu skvěle hodil.
Podle stavebního průzkumu a ze souvislostí s průběhem kolonizace okolní lesnaté krajiny lze soudit, že se s výstavbou Bezdězu začalo těsně po roce 1260 a byla nejspíše dokončena ve velice krátké době. Ovšem ještě předtím stál pod dnešním hradem u kostela svatého Jiljí dvorec, který zřejmě zastával správní funkci pro celý kraj. To bylo tedy první sídlo románového Oldřicha z Chlumu, než se odstěhoval na vrchol kopce a řídil výstavbu hradu.
Od současné se tehdejší podoba Bezdězu liší především vstupem. Ten dnešní vznikl až za pánů Berků z Dubé někdy kolem roku 1300 a z hlediska hradní architektury nemá logiku, takže netušíme, proč dali páni z Dubé bránu v hradbě prorazit přímo vedle kaple a královského paláce. Z hlediska obrany každého hradu byl totiž naopak palác situován co nejdále od brány a nepřátelům se do cesty kladly nejrůznější překážky, aby se nedostali do samotného jádra hradu. Tak to bylo i v původním Bezdězu, jak popisuji třeba v románu Smrt na Bezdězu nebo Pomsta bílého jednorožce. Poslední brána do hradu vedla pod Čertovou věží na původně první ovšem dnes druhé nádvoří u manských paláců. Původní kamenné ostění brány je ještě viditelné. Z prvního nádvoří pak vedla cesta k fortně pod Velkou věží, která byla další obranou královského paláce. A teprve za nimi bylo vlastní jádro hradu.
Zpět na dotazy